Zrazený otloukánek si již nemůže ani dovolit svoje bonmoty. Jak jsem měl rád výroky typu: "špindíra, co si pár týdnů ani nevypere šaty, mě nezajímá" na adresu Moniky L. V poledním roce už bonmoty zaznívají od tiskových mluvčích, jako třeba rýmička.
Pan Zeman byl politik, co socany sjednotil a stal se za ně (a za sebe) předsedou vlády. Socani (někteří) mu pak vrazili nůž do zad, prostě ho zradili. Ne že by to ODS svému předsedovi nikdy neudělala. A tak socani zatím neměli svého presidenta. Tahle zrada nejde zapomenout! A na Vysočině nepálí zrada o nic méně než v Praze, ale není třeba tam potkávat zrádce tak často.
Ó jak by to bylo krásné mít svěho předsedu vlády, kolik radostí by to každou chvíli přinášelo. ALE NEJDE TO. A možná to ani nepůjde. Jak se teď zrádcům pomstít? Být tak hnusný a rozlepit jednotu ČSSD? To by nedalo tolik práce, ale fakt je to HNUS.
Tak panu presidentovi zbývají jeho bonmoty. Ale hrůza! On je nikdo nepochopí a hned ho berou za slovo. Trochu chyba v hradní kalkulaci: když jsem otloukánek, tak cokoliv řeknu a hodí se k otloukání, BUDE k otloukání použito!
Bojím se, že kalašnikov znamená konec hradnich bonmotů.
Jak pak vyhrát další prezidentskou volbu? Být ještě lidovější a ještě jendodušší. Možná by k tomu mohl pomoci návrat do dětských let, který někdy ve stáří přichází.